Podle mého názoru je automobil v dnešní době opravdu nepostradatelný. Neznám opravdu nikoho, kdo by mi řekl, že by vůbec nechtěl automobil, abych se přiznala, tak já automobil nemám, ale opravdu hodně si ho přeji a automobil nemám kvůli tomu, že jsem o něj bohužel přišla. Ani nevíte, jak moc mě to trápí a jak moc mě to štve. Vždycky jsem chtěla mít automobil a také pracovat. Nějak tak, kde bych právě využívala automobil. Bohužel se mi to nepodařilo. Jezdila jsem asi moc rychle a také jsem vždycky neměla v automobilu rezervu anebo jsem měla rozbitá světla.
Vůbec jsem o tom nevěděla a říkala jsem si, že tohle asi nevadí. Proto si myslím, že když má někdo řidičské oprávnění a automobil, že by si toho měl také vážit. Protože nikdy nic není úplně na sto procent a nikdy nic není jisté. Nebo jak byste se k tomu postavili vy, kdybyste měli řidičské oprávnění několik let a pracovali byste s automobilem a potom byste o řidičské oprávnění přišli třeba kdybyste rozváželi balíky a podobně? Podle mého názoru by tohle byla opravdu veliká katastrofa. Pro mě to byla katastrofa, i když jsem třeba s automobilem vůbec nepracovala, ale jezdila jsem do zaměstnání, které bylo vzdálené.
Pětatřicet kilometrů. A když jsem potom neměla řidičské oprávnění a musela jsem jezdit autobusem nebo vlakem, tak to pro mě bylo opravdu hodně náročné, protože jsem do zaměstnání musela přijít buďto o hodinu dříve anebo o hodinu a půl později. Takže tu hodinu, když jsem přijela dříve do zaměstnání, tak tohle mi vůbec nikdo neproplatil a já se tomu nedivím. Je to opravdu moje chyba, že jsem jezdila rychlá, že jsem nejezdila také do autoservisu. To by se mi vždycky podívali na automobil. Když jsem si myslela, že s ním něco není v pořádku. Tohle jsem bohužel zanedbala a asi se mi to vymstilo. Osud je osud.