Když se baví nějací zaměstnanci nebo jiní lidé o soukromých podnikatelích, obvykle jim přinejmenším tak trochu závidí. Závidí jim jejich nezávislost, svobodu rozhodnout se pro práci, jaká jim vyhovuje, a především peníze. Každý z lidí, kteří nepodnikají, má totiž jenom určité příjmy, jaké jsou mu nabídnuty zaměstnavatelem, případně sociálním či důchodovým systémem, a ty obvykle nejsou nijak závratné. Spíše se podobají almužně než hromadě peněz. Zatímco soukromníci jsou na tom jinak. Mají tolik peněz, kolik si vydělají, a tak si kdekdo představuje, jak soukromníci usilovně pracují a pak za to vedou skvělý život.
Jenže naše realita se od těchto představ liší. A nastává i celá řada situací, v nichž podnikatelé potají závidí zaměstnancům jejich jistou výplatu. Protože když se v podnikání nedaří, nemají soukromníci nejen hromady peněz, ale třeba ani to minimum, které by potřebovali, aby jejich firmy normálně fungovaly a oni měli za co žít.
Zkrátka se může kdeco zkomplikovat a podnikatelé se ocitnou skoro bez prostředků. Nebo i vysloveně na mizině. I kdyby se snažili sebevíc, nedokážou se podnikatelé vždy vyhnout všem možným nástrahám, které byznys provázejí. A když jsou pak zapotřebí další peníze? Pak si je dotyční musí od někoho půjčit.
A od koho? Obvykle od nebankovní společnosti nebo banky. A záleží na volbě takových podnikatelů, zda jim aspoň tohle pomůže. Protože ani půjčky nejsou zaručené. Někdo dostane takovou pomoc, jakou potřebuje, všude a poměrně lehce, ale někdo je třeba i v pomalu bezvýchodné situaci.
Ale díky tomu, že existuje i nebankovní hypotéka, nemusí skončit katastrofou žádné podnikání. I když někomu z podnikatelů nikde jinde nepůjčí, jakmile má aspoň nemovitost, kterou by dal do zástavy, tady slaví úspěchy. A třeba i jedině díky nebankovní hypotéce dá své podnikání zase do náležitého pořádku.